Chladnokrevný vrah je dobrý člověk. Co chcete po ostatních?

Když někdo chladnokrevně, zcela bezdůvodně zabije člověka a prohlašuje o sobě, že je dobrý člověk, jak se asi vidí druzí lidé okolo Vás?

NewYork na počátku třicátých let zažil nevídanou policejní akci při zatýkání nejnebezpečnějšího „vraha policajtů“, kterému tisk neřekl nikdy jinak než Dvoukvérový Krauly (anglicky: Two Gun Crowley). Do akce bylo zapojeno několik stovek policistů z NewYorku a zalarmována byla celá oblast. Okolí bylo evakuováno. Z protější budovy do oken bytu, kde se Krauly ukrýval, dopadaly nové a nové salvy z policejního kulometu. Město NewYork nikdy před tím ani nikdy potom nezažilo nic podobného.

Krauly s oblibou vraždil policisty – zcela bezdůvodně. Například jednou seděl Krauly se svojí přítelkyní v automobilu a parkoval v místě, kde je to zakázáno. K jejich vozu přistoupil policejní důstojník a chtěl po Kraulym řidičský průkaz – běžná kontrola jaká může končit většinou napomenutím nebo maximálně drobnou pokutou.

Krauly místo dokladů sáhl po zbrani a policistu postřelil. Jakmile postřelený policista spadl na zem, Krauly vyskočil z auta, sebral policistovi služební zbraň a bez jediného mrknutí oka policistu jeho vlastní zbraní popravil. Jeho ex-přítelkyně Vera později vypověděla: „Ten chlap by zabil vlastní matku!“

Přesto při svém zatýkání, krčící se pod okny, do nichž neustále dopadají rány z policejního kulometu, Krauly píše dopis, kde se ospravedlňuje a na závěr uvádí: „Pod mým kabátem je unavené srdce, ale laskavé – takové, které by nikomu neublížilo.“

Sám sebe tedy vidí jako člověka s laskavým srdcem, který by nikomu neublížil a tento názor má, i když brutálně zavraždil policistu jen pár dnů před tím!

Na základě tohoto dopisu psychologové později udělali Kraulyho hodnocení a zjistili, že netrpí žádnou psychickou poruchou. Následovala vlna testů na věžních, mezi nimiž byli i mentálně zdraví vrazi, sadisti a násilníci. Nikdo z nich se neviděl jako špatný člověk! Naopak všichni tvrdili, že za jejich skutky mohou jenom špatné okolnosti, druzí lidé, ale oni sami jsou ve skutečnosti velmi mírumilovní.

Francis "Two Gun" Crowley - uprostřed bez klobouku

Takže, když se usvědčení vrahové vidí jako velmi dobří lidé, jak myslíte, že se vidí lidé okolo Vás, kteří dělají něco špatně? Také jako velice dobří lidé! Drtivá většina lidí nikdy neuzná, že dělá něco špatně, i kdyby to byla stokrát pravda! Stejně jako se Krauly po brutální vraždě policejního důstojníka stále viděl jako člověk s laskavým srdcem, který by nikomu neublížil…

Nemá cenu někoho za jeho chyby kritizovat. On totiž své chyby stejně neuzná a Vaši kritiku bude vnímat jenom jako útok, jemuž je třeba se bránit. Kritikou nic nevyřešíte, jenom si dočasně ulevíte a vyvztekáte se, ale problém ještě naroste.

Kolega v práci neuzná, že je flákač. Manželka nebo manžel neuzná, že je nevěrník nebo ochlasta. Soused neuzná, že parkuje jako hovado. Kamarád nezná, že je notorický dlužník. A mohl bych jmenovat tisíce dalších situací.

Nikdy nikoho za nic nekritizujte!

Kritika nic nevyřeší, ale pokud se nerozhodnete pro radikální řešení typu výpovědi nebo rozvodu, je jediným konstruktivním řešením navrhnout změny a s dotyčným jednat jako „se slušným a bezvadným člověkem“, který bohužel musel špatně zaparkovat, nezvládl Vám vrátit půjčené peníze, atd.

Ano, je velice těžké, převelice, si neulevit – zvlášť, když víte, že máte pravdu! A nespustit proud kritiky na dotyčného. Ale pokud to budete zvládat a budete řešit spory bez kritiky a odsuzování druhé strany, pak se Vám bude dařit daleko lépe dosahovat Vašich cílů.

Váš život bude mnohem více úspěšnější, spokojenější a lidé okolo Vás si Vás budou vážit, protože jenom Vy je nebudete nikdy kritizovat. Víte totiž, jak je to zbytečné.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *