Stal jsem se cizincem v rodné zemi!

Začalo to nenápadně, ale nyní si opravdu připadám cizencem v zemi, v které jsem se narodil. Mám pocit, že práva českých lidí jdou na vedlejší kolej před hlavními prioritami dnešní vládnoucí oligarchů, kterými jsou podpora všemožných minorit a přivadrovalců.

Naprostým vrcholem je pak zprávami prezentované právo cizinců s přechodným pobytem volit. Opravdu nechápu jak může cizinec, který zde má pouze přechodný pobyt rozhodovat o naší vlasti a domovech a to způsobem, který je trvalý.


Podle toho, co vidím kolem sebe je zrovna český národ maximálně tolerantní k jakémukoli individualismu, pokud se jedná skutečně o individualismus a ne o utlačování ostatních. Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda jiného.


Osobně je mi skutečně jedno jestli je někdo bílý, černý, žlutý nebo oranžový s fialovými proužky a modlí se k jakémukoli bohu nebo třeba k nosu Velkého, zeleného Křečopažouta. Ovšem není mi jedno, pokud toto své chování, víru nebo cokoliv chce nutit mně nebo se s hranou samozřejmostí snaží zakazovat moje zvyklosti, které tu byly dávno před jeho příchodem, jenom proto, že jemu nejsou po chuti.

Nevím co byste řekli na návštěvu, která vám první oznámi, že boty si zouvat rozhodně nebude a zahnojí vám celý byt, následně vyžere ledničku a jako třešničku oznámí, že večer se v televizi díváte na to, co chce ona. Taková návštěva by v mém rodném kraji dostala jednu z každé strany a následně kopanec, aby se jí rychleji a snáze šlo ze dveří.

Ovšem podle platného práva nyní musíme jen poslušně stát a všechno si od takové návštěvy nechat líbit. Ostatně co jiného je cizinec s přechodným pobytem, než jen návštěva? Podotýkám, že cizinci z EU stačí pro získání přechodného pobytu v ČR doklad o zajištění ubytování minimálně na 3 měsíce a běžné doklady.

Reálně tak hrozí, že početné skupiny cizinců mohou zkrátka legálně ve volbách přehlasovat české rodáky a klidně pak může projít ledacos. Já sám jsem jako malý bydlel na náměstí, které se kdysi jmenovalo „náměstí Adolfa Hitlera“ a později, to si ještě pamatuji „náměstí Rudé armády“. Je docela možné, že si cizinci mé rodné náměstí jednou změní například na „náměstí Konečného podrobení“ naprosto legálně v řádných volbách, protože zákon jim to umožňuje.

Ano, jedná se sice „jen“ o občany EU. Ale jak jsem viděl, řada států EU dává své občanství (a tedy i zároveň občanství EU) kdekomu jako na běžícím pásu a člověk pak nestačí valit oči na to, jak vypadá například takový typický „anglický občan“.

Rozhodně není nic nesnášenlivého na tom, když cizincům umožníme pobývat slušně a neagresivně na našem území, ale neumožníme jim podílet se na rozhodování o budoucnosti veřejného života obcí nebo snad dokonce později i celého státu a cokoliv měnit k jejich obrazu!

Cizinec s přechodným pobytem má zkrátka status návštěvy a návštěva by neměla mít nikdy oprávění něco měnit u svého hostitele.

Nakonec, když procházím například Prahou, vidím věnečky a pomníky lidí, našich předků, kteří zemřeli pro naši vlast, naši svobodu, naši nezávistlost, abychom se my, jejich děti a potomci měli dobře a mohli jsme si o své vlasti sami rozhodovat.

Myslíte, že když bude Česká republika potřebovat pomoc, když bude ohrožená a bude jí zle, bude potřeba ji bránit, tak kdo se postaví na její obranu? Přivadrovalci s přechodným pobytem? Tak proč o ní mají rozhodovat?!

Nebyla to krev cizinců, kterou vsákla česká půda a nebyly to jejich děti, které zůstaly bez otců a matek, abychom se nyní mohli rozhodovat svobodně. A pokud se dnes sami této svobody dobrovolně vzdáváme a necháme o naší zemi opět rozhodovat ciczince, tak k čemu pak zemřeli naši předci? Co by si asi mysleli o téhle situaci? A obětovali by za naši svobodu opět své životy?

Určitě ano, protože by nedokázali jen tak nechat všechno a celou budoucnost pozřít cizí mocnosti. Ovšem kdyby viděli dnešní dobu, viděli jak je zacházeno s naší svobodou a jak se jí sami dobrovolně zbavujeme, bylo by jim do pláče nebo rovnou na blití!

Možná, že jednou přijde doba, kdy názvy ulic nebudou české, kdy o našem osudu budou rozhodovat jiní, kdy své zvyky budeme muset zapudit a se zlomenou páteří se poklonit cizím. Neměli bychom ale dopustit, aby taková ztráta práv nastala dokud bude poslední český rodák schopný obrany a rozhodně bychom neměli naše těžce získaná práva jenom tak rozdat všem – hlavně proto, že získat je zpět je vždy o hodně složitější.

Proto ať má EU nebo soud názor jakýkoliv, tak já říkám: „Cizinec ať si rozhoduje o cizině, své vlasti. O naší vlasti ať rozhodují pouze lidé pro které je Česká republika skutečnou vlastí!“

Nezapomínejme, že ne politická oligarchie, ale lid – tedy my všichni, je podle Ústavy zdrojem veškeré státní moci. A pokud se nám cokoliv dostatečně nelíbí, nakonec to musí být a bude změněno. Je jenom otázka jak moc silně se nám tohle nebude líbit, ale pro budoucnost všech doufám, že hodně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *