Úspěch máte zakázaný! Nebo ne?

Už v první třídě základní školy je většinou každému žáčkovi oznámeno, jak přesně bude vypadat jeho život. Paní učitelky, některé podvědomě, některé zcela otevřeně, dávají najevo, že „tady z Pepíčka Nováka bude někdo významný, doktor nebo advokát, to se hned pozná – je tak poslušný“, naopak „tady Mařenka Juliánková si stále povídá, no ta to moc daleko nedotáhne“ a „támhle ten kluk, Vašek Pazdera, no to ani nebudu mluvit, protože z toho bude feťák jako vyšitý!“

Jak děti dál rostou, dozvídají se, že jestli to v životě chtějí někam dotáhnout, potřebují zcela určitě dobré známky a přesvědčit paní učitelku, že si je zaslouží. Protože pokud paní učitelka shledá, že to nikam nedotáhnou, pak je to absolutní pravda a jediné, co mohou dělat, je opravovat kanalizaci zevnitř za plného provozu.

Život takových dětí pak pokračuje dál v tomto přesvědčení skrze celou základní, střední, u těch šťastnějších i vysokou školu a dále do zaměstnání. Nejhorší, co se člověku může stát je, když tomuto slovnímu jedu a lži sám uvěří!

Takový člověk pak ze sebe udělá doslova mentálního invalidu, protože věří, že je k ničemu nebo je limitován jen tím, čím ho kdysi kdosi prohlásil. Nedávno jsem se bavil s jednou studentkou střední školy o tom, co by chtěla v životě dělat:

Ona: „Chtěla bych psát knížky!“

Já: „Tak to je vynikající a o čem budou?“

Ona: „Nó… To je jedno… To stejně nebudu moct dělat…“

Já: Překvapený pohled s otazníkem

Ona: „Protože paní učitelka mi říkala, že na to nemám známky.“

Já: „Aha a myslíš, že když nedostudovanému Jaroslavu Seifertovi udělovali Nobelovu cenu za literaturu, že se komise ptala jeho bývalé paní učitelky, ředitele, spolužáků nebo šéfů či kolegů v práci, co si o tom myslí?“

Ona: Vytřeštěný a naprosto fascinovaný výraz. „Takže můžu úspěšně psát i když podle učitelky na to nemám?!!“

Já: „Přesně tak!“

Je příšerné, jak někteří lidé sami sebe limitují, omezují, cenzurují a zakazují si na základě toho, že jim kdysi dávno někdo takový limit stanovil a oni mu uvěřili. Ve skutečnosti neexistuje nic, co by Vás limitovalo v dosažení skutečného a trvalého úspěchu, ať už pod ním chápete cokoliv, než to, co máte sami ve své hlavě.

Vždy se vyplatí pracovat, ať si o tom kdokoli myslí cokoli. Opravdu vždy se to vyplatí, protože už jen tím, že do něčeho pustíte, zlepšujete se v této činnosti nebo oblasti. I když tedy nebudete třeba nejlepší na světě, budete lepší, než kdybyste na doporučení svého okolí nedělali nic.

Slyšel jsem dokonce názory o tom, že úspěch je vyloučený, pokud člověk nemá vysokou školu. Myslíte, že je to pravda? Dobře… Otevřete si tedy žebříček nejbohatších lidí světa. Stále si myslíte, že je to pravda?

Nikdy se nenechte limitovat názorem někoho druhého o Vás. On nerozhoduje o tom, co můžete a nemůžete dokázat. Je to jeho názor, ne Váš! Tak si ho nenechte vnutit.

Nezáleží dokonce ani na tom, kolik lidí a kolikrát Vám zopakuje tento svůj názor a toto své proroctví o Vás. Představte si, že se dostanete do roku 1500 př. Kr. a jak se na Vás budou druzí dívat.

Všichni Vám budou tvrdit, že Země je placatá, že Slunce obíhá kolem Země. A nebudou Vás mít rádi. Proč? Protože neuznáváte jejich hodnoty. Vykládáte o tom, že Země je kulatá, Slunce obíhá kolem Země a taky si pravidelně perete prádlo, koupete se, čistíte si zuby, myjete si ruce před každým jídlem, v nemoci se léčíte bylinami místo zaříkávání…

Netrvalo by dlouho a mučili by Vás a nakonec jako hrozbu zabili. Bylo by to ale oprávněné? Ne, v žádném případě nebylo! Dnes ví každé dítě, že to, čemu věřili lidé v té době, bylo zaslepení řadou pověr a nesmyslů, které jim kdosi navykládal, a oni jim uvěřili.

Dnešní lidé se chovají stejně. Civilizace nám nedovoluje někoho přibíjet na kříž, upalovat nebo topit. Proto, pokud se dnešní zaslepený člověk setká s někým, kdo nesplňuje přesně jeho měřítka, odsoudí jej tedy alespoň slovně.

Jedno se ale podstatně změnilo. Může Vás sice slovně odsoudit, ale nemůže vykonat rozsudek. To můžete jenom Vy tím, že tomuto samozvanému soudci uvěříte a budete se podle jeho soudů chovat. Netrestejte se tedy cizími soudy a názory. Úspěch máte povolený stejně jako kdykoliv jiný.

Jestli chcete napsat knihu, pište! Jestli chcete namalovat obraz, malujte! Jestli chcete tančit jako mistr, tančete! Jestli chcete mít tělo atleta, cvičte!

Nikdy se nenechte zastavit názory druhých. Jen Vy určíte kdy je konec, na co máte a na co nemáte. Nikdo jiný než Vy sami Vám nemůže zakázat úspěch! Nezabývejte se tím proč něco nejde, na to jsou přeborníci všichni okolo, zaměřujte se pouze na to, jak to půjde… Sami sobě nikdy nezakazujte cokoliv vyzkoušet nebo kohokoliv o cokoliv požádat. Pokud bude odpovědí „ne“, pak ať odmítnutí zazní z úst druhého a ne z Vaší hlavy.

Skuteční poraženci nejsou ti, kteří slyšeli mnohokrát „ne“, ale jsou to ti, kteří se nikdy neměli odvahu ani zeptat nebo to zkusit. Nakonec není problém vymazat třeba deset tisíc odmítavých e-mailů a vybrat mezi nimi pár souhlasných pozvánek. Ovšem je obrovský problém pokud nikdy nedostanete těch pár souhlasných pozvánek kvůli tomu, že jste se báli přijmout i deset tisíc odmítnutí, které se k nim vážou stejně jako trny k růžím.

Dovolte si úspěch a uspějete přesto, že Vás třeba celý svět považuje za beznadějného poražence!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *